A jací jsou Madeiřané ? - And what are Madeirans like

Pokud jste na Madeiře pouze na dovolené, všímáte si především kladů a vstřebáváte příjemné zážitky, což tento ostrov turistům skutečně nabízí. Jako v každé zemi tak i zde si ale při delším pobytu všimnete některých nedostatků, které byste, pokud byste byl obyvatel ostrova, rád zlepšil.
Lidé jsou pracovití, oproti nám trpělivější, tolerantnější a to i ve výchově dětí. Rodina je pro Madeiřany nejdůležitější. Většina rodin dává děti do jeslí už od půl roku, aby i žena mohla nastoupit do zaměstnání. Proto také na Madeiře nevidíte mnoho maminek s kočárky. Ani městská doprava není na kočárky nebo invalidní vozíky dostatečně vybavena. To je ale dáno také kopcovitým terénem a musím říci, že i mnoho parků na rodiče s kočárky nemyslí, protože není bezbarierový přístup. Přesto, anebo proto musím říci, že vztah starších dětí k mladším je mnohem vstřícnější.
V Portugalsku se setkáte s melancholickou hudbou Fado, ve které se odráží jakási melancholie, čemu se portugalsky říká saudade = stav osudnosti a stesku. Tématem písní fado jsou nešťastná láska, sociální nerovnost, těžká práce rybářů a dělníků, melancholie a víra v lepší budoucnost.  
To však není úplně typické pro Madeiřany. Ti se především rádi baví, o čemž svědčí i mnoho fest (slavností). Také madeirské lidové písně a tance jsou již veselejší. Určitě se setkáte s krojovanými skupinami s typickými čapkami i nástroji.
Jmeniny se zde neslaví, zato narozeniny hlavně u dětí ve velkém. Vezmou krabice s jídlem a celé rodiny jedou buď do parků ve městech nebo do piknik areálu většinou v oblasti Rabasal. Lidé zde příliš necestují, proto tato místa hojně využívají i na víkendy, kdy se často na místě griluje Espetada.

Ve svém projevu jsou Madeiřané většinou hlučnější. Hlavně u mužů máte pocit, že si vyměňují názory a dojde ke konfliktu, ale oni se baví třeba jen o fotbale.
V restauracích je většinou obsluha příjemnější než známe u nás. Madeiřané jsou pracovití a hrdí na své výsledky i právem na svůj ostrov.
Milují kávu, která je zde opravdu laciná. Na kávu garoto nebo bica si chodí posedět v každé denní době . Často se staví i na snídani. V pekárnách vám udělají i míchaná vajíčka a pod.
Mají však rádi také alkohol a protože je zde vyšší tolerance alkoholu pro řidiče než např. u nás, muži zde pijí dost a potom v klidu sednou za volant. Kupodivu zde ale není vidět mnoho bouraček. Muži se často setkávají v barech, kde si vychutnávají pivo nebo ponchu a probírají zde i vážné obchodní záležitosti. Například v Madalena do Mar se přiřítil autem, kterému nesvítilo jedno světlo, do restaurace jakýsi dělník, zaparkoval v zatáčce na silnici a šel si na pivo. Zatímco my jsme hodinu obědvali, on si popíjel pivo, jedno za druhým a klidně potom odjel autem.
Místní obyvatelstvo raději slaví než by si s čímkoli dělali problémy, takže málokdy dokáží něco vytknout nebo upozornit na nějaký nedostatek.
Úřady zde pracují snad ještě pomaleji než u nás. Takže pokud tady kupujete nějakou nemovitost, nebo potřebujete něco vyřizovat, obrňte se trpělivostí.

Pravidla pro Madeiřany moc neplatí a také policie je v mnohém velice benevolentní- ale pozor! platí jen pro místní. Určitě se setkáte s tím, že auta stojí na chodnících (hlavně, když jsou festy) a lidé je pak musí obcházet po silnici, kde jezdí auta. Byla jsem svědkem toho, že paní zaparkovala auto na zastávce autobusu a zašla si do cukrárny na kafíčko ( nebyla první, toto je vidět často i u mužů). Když řidič autobusu troubil, že potřebuje vyjet ze zastávky, žena mu ještě vynadala...
Se zvykem parkovat na chodnících jsme se setkali ale i na Azorských ostrovech.

Psi na Madeiře

Přestože Madeira patří k nejkrásnějším, nejbezpečnějším a nejpříjemnějším ostrovům na světě a vedení Madeiry se snaží stále nabízet turistům to nejlepší, jednu věc Madeiře musím vytknout. Problémem Madeiry jsou místní psi- respektivě bezohlední majitelé psů. To, že nerespektují nařízení a nechají i přes zákaz své psy běhat volně i v parcích, kde samozřejmě znečišťují okolí, je věc jedna. To, žel, vidíme i u nás. Tady lidé nejsou zatím zvyklí po psu uklízet.
Pro turisty je však největším problémem skutečnost, že majitelé nechají své psy stále štěkat a to často i v noci, aniž by s tím něco chtěli dělat.” Psi jsou prý na štěkání “, jak sdělil obyvatelce v Canico soused- mladý muž- bydlící v přízemí čtyřpatrového domu, když jej žádala, zda by psa mohli zavřít alespoň na noc, aby stále neštěkal. Pejsek byl uvázán na provaze na malém dvorku a jediný jeho pohyb byl obíhání kolem boudy a při tom stále štěkal. Často se mu provaz zapletl mezi packy, tak štěkal o to více. Většinou jsou tady psi přivázaní na řetězu nebo zavření stále u boudy, na terase nebo i na malém balkónu a lidé s nimi vůbec nechodí ven, o nějakém výcviku ani nemluvě. Tady psi neznají, co je to proběhnout se. Jediná jejich zábava je skutečně jen štěkat. Stačí vyjet na Monte a ze všech stran slyšíte štěkat psy. Pes často ruší i své okolí a jsou místa, kde ruší svým neustálým štěkáním i v noci. Většinou, s kým jsem mluvila (vč. místních !), si na štěkání psů stěžují, ale nikdo se neozve, i když i na tento problém mají pořádkovou policii.
Jsem velkým milovníkem pejsků a také jednoho doma mám a proto vím, že pes je inteligentní tvor, který se nechá zvládnout a který si zaslouží větší pozornost.
Např. v jednom sousedství 2 velcí psi si každé 2 hod. v noci "odštěkávali svou pětiminutovku"přímo u vrat, odkud se štěkání rozléhá na všechny strany. Lidé z okolních domů nemohli spát (snad kromě jejich majitelky domu, která si ale zabedňuje okna). Tady musely skutečně zasáhnout úřady, protože sama majitelka nebyla ochotná s problémem nic dělat, ačkoliv jí sousedé několikrát žádali o nápravu (stačilo psy na noc zavřít do výběhu).  Na Madeiře je výhoda, že se na noc ochladí, takže nejste závislí na klimatizaci. Kvůli těmto psům však lidé nemohli spát vůbec při otevřeném okně. Naštěstí i na Madeiře platí zákaz rušení nočního klidu po 22.hod., i když to nikdo nekontroluje. Čeká se až na to, že podá někdo stížnost a policie si to musí ověřit.
Jiný vlčák zase bez přestání štěká v rekonstruované stavbě ve Funchalu nad konzervatoří. Nepatří ani majitelům stavby, ale zřejmě si ho zde nechává člověk, který dohlíží na práce. Prý je zde pes na hlídání, ale proč to mají odnášet lidé bydlící kolem, to už majitele psa nezajímá. Nevěřila bych, že pes může štěkat nepřetržitě od rána do večera...a dokonce někdy i v noci!

Vím, není to jednoduché v kopcovitém terénu venčit psy, ale zde nejsou  výjimkou i 3 psi v jedné domácnosti, o které se však nikdo nestará, jen dostanou potravu. Na co psy lidé mají, ani sami nevědí. Na hlídání je vlastně nepotřebují a jako mazlíčky je majitelé určitě nemají. Někteří se vymlouvají na to, že to byli zatoulaní psi. Pro psy je to ale většinou vězení až týrání. Většinou jsou psi stresovaní, proto stále štěkají. Nechtěla bych, aby další přívlastek zněl "Věčně štěkající Madeira", jak se vyjádřil jeden německý obyvatel Madeiry.
Za ta léta, co jezdíme na Madeiru, se mnohé zlepšilo. Lidé začali sportovat, pro děti se vystavěla a stále staví dětská hřiště ( před 10 lety byste marně hledali).
Respektuji tradice i zvyky místních obyvatel, ale také mám tento ostrov i psy velice ráda a právě proto jsem se rozhodla na tento problém poukázat.
Je hezké, že jsou Madeiřané k pejskům vstřícní, ale pouštět psy do obchodních center, kde na sebe potom štěkají nebo pouštět je do parků, kde znečišťují místa, na kterých potom sedávají maminky s malými  dětmi, je na pováženou. Proto se mi líbí vyhraněný prostor pro pejsky v parku Ajuda. Kéž by jich bylo více.

Madeira je na turistickém ruchu závislá (to si všichni uvědomili hlavně v roce 2020, kdy byla i Madeira kvůli covidu pro turisty zavřená). Proto by se obyvatelé Madeiry měli snažit zlepšit i tento nedostatek, který může některé návštěvníky odradit. Hlavně vedení Madeiry by se mělo zaměřit na tento problém, který se dotýká hlavně turistů, kteří jsou ubytovaní v privátech a dokonce znám i stížnost z hotelu, a pro majitele psů dělat větší osvětu a stanovit nějaká pravidla. Vedení Madeiry se snaží pro turisty stále vymýšlet atrakce, ale kvalita spánku je pro ubytované někdy důležitější. Majitelé, nabízející ubytování, se snaží pro klienty připravit co nejpříjemnější prostředí, ale jejich sousedy to již nezajímá.